Ve zvířecí říši najdeme širokou paletu nejrůznějšího chování. Asi nejrozmanitější rituály pak bývají při páření. Vidíme zde boje samců o samice, snahy svou družku zaujmout nejrůznějšími způsoby, a mnohé další. Ovšem jeden z nejvíce zajímavých a šokujících rituálů mají pavouci, specificky pak tarantule.

Zde platí, že sameček vyhledává samičku. Nesmíme zapomínat, že tarantule jsou solitární pavouci, kteří mají své malé teritorium, které si bedlivě střeží a ve kterém loví, nejčastěji ze zálohy. A to může pro samečka představovat problém.

Faktem totiž je, že u tarantulí jsou samičky podstatně větší než samečci, a svou velikostní převahu se rozhodně nebojí využít. Pokud jsou v danou chvíli zrovna hladové, mohou se rozhodnout, a také často rozhodnou, že jim sameček poslouží jako chutný zákusek namísto partnera.

Avšak ani když je samička zrovna najedená a svolná k páření, to není zrovna jednoduché. Od samečka se vyžaduje, aby se opatrně přiblížil, neboť může kdykoliv skončit jako oběd. Následně musí svou družku jemným poklepáváním na horní část jejího těla uvést do stavu jakéhosi transu, během nějž do její kloaky vloží své spermie, a tak ji oplodní.

Po tomto výkonu musí jen doufat, že samička zůstane zmatená z onoho transu dostatečně dlouho na to, aby dokázal rychle zmizet. V opačném případě totiž opět skončí jako potrava. To samozřejmě přináší otázku, proč jsou samičky tak krvežíznivé.

Samozřejmě to není bezúčelné. Je to jeden ze způsobů, jak si může tarantule zajistit, že bude mít dostatek živin k tomu, aby se v jejím těle vyvinula pěkná, silná vajíčka, ze kterých se vylíhnou silní, zdraví jedinci. Takoví totiž budou mít největší šanci na přežití.

Samci na druhou stranu chtějí co nejvíce rozšířit svou genetickou informaci, takže skončit jako oběd pro ně není výhodné. Proto si vyvinuli metody, kterými mohou uniknout.

To vše se nám může zdát kruté, avšak měli bychom si pamatovat, že v přírodě není nic bezúčelné. Vše má svůj důvod, a tím je nejčastěji to, aby další generace měla co nejvyšší šance na přežití.