Mnoho let jsem bydlel v rodinném domě, v němž měl hlavní slovo můj strýc. Postaral se tu o řadu vylepšení, ovšem zahrada byla dle mého názoru zbytečně zastavěna mnoha drobnými stavbami. Ty navíc nezůstaly prázdné, takže jsem se tu do jisté míry cítil jako ve skladišti. Kdybych o tom mohl rozhodovat já, postaral bych se dnes o zcela novou koncepci bydlení. V první řadě by zahradní stavby zmizely z povrchu zemského a spolu s nimi i všechno harampádí, které tu můj strýc za ta léta nashromáždil.

Pro vyklízení staveb bych si najal vyklízecí nebo stěhovací firmu vyklízení v Praze, která by se postarala o kompletní „úklid“. A co se v těch zahradních prostorách vlastně nacházelo?

Stavební materiál. Když se v kůlnách po mnoha letech stále nachází ztvrdlé pytle cementu, staré dlaždice a obkladačky a ztvrdlá lepidla, barvy a betonové směsi, bude mít vyklízecí firma co na práci. A tahat se z tvrdými pytli cementu, co váží přes půl metráku, to bych rozhodně nechtěl provádět svépomocí.

Nepotřebné krámy. V dřevníku může být umístěn starý nepotřebný a poškozený nábytek, nevyužité sportovní potřeby, děravý slunečník, hromada ztrouchnivělého dřeva a další věci, co tu nemají co pohledávat.

Dílenský nábytek. Truhlářské a zámečnické dílenské ponky a stoly tu také nemusí být zastoupené v tak hojném počtu. I ty mohou stěhováci vyvézt na sběrný dvůr, případně mají-li zájem, si je mohou zdarma odvézt domů.

Dřevo a kov. V jedné z kůlen se nacházel sklad dřeva, jako jsou latě, palubky, trámky apod. Pár kousků tohoto materiálu se vyplatí uschovat, ale ostatní může odtud také zmizet. A v místě kůlen a dřevníků bych tamní prostor zasypal zeminou a vysázel tu živý plot a okrasné dřeviny.

Nebezpečné předměty. V některých prostorách se mohou objevit třeba i staré zářivkové trubice s rtutí, nádoby s kyselinami a louhy, benzín, nafta, líh či petrolej a další nebezpečné předměty.